Platform for Landscape, Architecture and Culture Spolek z Jablonce nad Nisou
věnující se kultivaci veřejného prostoru města a krajiny
Platform for Landscape, Architecture and Culture Občanské sdružení z Jablonce nad Nisou věnující se kultivaci veřejného prostoru města a krajiny

49/ Jan Trejbal: Pohyb tvůrce

ONLINE 10. 12. od 18:30 hod

Spolek PLAC Vás ve spolupráci s Vladimírovým knihkupectvím Serius a s finanční podporou Nadace české architektury srdečně zvou na:

49. přednášku z cyklu Tištená architektura, která se uskuteční ONLINE tento pátek 10.12. od 18:30 hodin.

Naším hostem bude tentokrát MgA. Jan Trejbal, který představí svou publikaci Pohyb tvůrce.

Vzhledem k nepříznivé epidemické situaci proběhne večer ve virtuálním prostoru, odkaz na setkání zde: https://meet.jit.si/Ti%C5%A1t%C4%9Bn%C3%A1architektura
Po kliknutí na odkaz můžete vyplnit své jméno a dalším kliknutím vstoupit do setkání (join meeting).

O autorovi:
Jan Trejbal absolvoval obor Glass and Free-form architecture na Fakultě architektury ČVUT. Dále pokračoval na AVU v Praze, kde ukotvil svůj zájem do transdisciplinárních souvislostí mezi umělecký a vědecký pohled na svět. Výsledkem tohoto procesu bylo založení (2011) vědecko-výzkumné platformy Neolokator.cz, která se jako jediná v ČR striktně zaměřuje na mezioborovou tvorbu odborných studií a popularizaci rozvoje spolupráce profesí.

O publikaci Pohyb tvůrce:

Odborná monografie se věnuje tématu uměleckých průzkumů území vzniklých ze spolupráce s GHMP. Jsou v ní zastoupeni jak pedagogové UMPRUM (Jan Šépka, Miroslava Gulbisová) tak studenti/absolventi školy (Conrad Armstrong, Ida Chuchlíková, Martin Zet, Vendulka Prchalová a další…). Kniha obsahuje 10+5 unikátních projektů z projektu GHMP a vlastní praxe Jana Trejbala, 15 odborných textů, rozhovor s Milošem Šejnem, úvod Jiřího Sádla, 135 obrazových příloh, 5 schémat, 106 hesel v autorském terminologickém oblaku.
Publikace Pohyb tvůrce se věnuje průzkumům území z pohledu široké skupiny tvůrců především proto, že nedochází k v tuzemském prostředí k stabilnímu rozšířování kvality a spektra průzkumů v přípravné fázi. Botanik Jiří Sádlo v textu nazvaném Jak číst Trejbala na začátku této publikace píše: Role „vědy“ či „řemesla“ není ve srovnaní s „uměním“ nutně autoritativnější, stejně jako role umělce v sobě nutně nemá víc citu a imaginace. Nejslibnější je v tom ohledu prolamování všech takových barier a vznikající přístupy multidisciplinarní, interdisciplinarní a transdisciplinarní.
Kniha nedává přímé odpovědi. Přesto, nebo právě proto by měla sloužit jako nástroj pro širší odbornou veřejnost a zástupce z municipalit jako inspirace pro jejich další profesní činnost ve městě i kulturní krajině. Jedná se tedy o široké spektrum od samotných tvůrců z oboru umění (vizuální umělci, architekti – urbanisté, designeři, historici, případně teoretici umění), přes technicistně a neumělecky zaměřené profese (humanitní a přírodovědné směry), ale také zaměstnance obecních úřadů a městských částí, včetně stavebních a územně–plánovacích oddělení. Nástroj lze pak definovat jako jednoduchou samostatnou součást většího systému, která rozšiřuje schopnost tohoto systému působit na své okolí.
Samotný název Pohyb tvůrce, se odkazuje na tvůrce–kréatora, který je synonymem pro budovatele, původce či stvořitele. Všechny kapitoly se ale orientují na analytickou – přípravnou činnost, předcházející kreativním návrhům. Zde je podstatné, zda lze připustit fakt, že pro reálné průzkumy území v praxi je nezbytný kontext–charakter–ráz území/ lokality. Poté musí existovat krok–činnost před samotným návrhem například v podobě průzkumu území. Ten je velmi důležitý i pro každého tvůrce. Tento krok – činnost je pak pravou úžinou vyžadující pozornost a tuto knihu jako zmíněný nástroj.
Publikace navazuje například na okruhu beneficientů GHMP z programu UM2020, konkrétně z kurátorského záměru zvyšovat a vyrovnávat kvalitu života v centru a na okraji města, protože jejím tématem je právě periferie. Nepřímo může publikace navazovat na Manuál tvorby veřejného prostranství hlavního města Prahy, který řešil Institut pro rozvoj a plánování Prahy ve spolupráci s kurátory a teoretiky.

Jan Trejbal byl v roce 2011 oceněn hlavní cenou Young Architecture Award za práci Český venkov (společně s Idou Chuchlíkovou), kde poprvé představil svoji metodu GPS skicování pro umění a praxi.
V oblasti vědy a výzkumu dokončil roku 2021 doktorské studium na téma „Transdisciplinární průzkumy území“, kde rozvinul současný systém územně-analytických metod používaných v urbanismu a metodu tzv. Analýzy sociálních sítí.
Dlouhodobě se věnuje pedagogické činnosti, především na AVU Praha, FA ČVUT a nyní na UMPRUM Praha. Většina jeho předmětů je pojata autorským způsobem a zaměřuje se na rozvoj dovedností, které zapadají do termínu „Knowledge broker“, který je v euroatlantickém prostoru běžnou součástí postgraduálních studijních oborů umění, designu a architektury.
Platforma Neolokator mu současně umožňuje věnovat se publikační činnosti (např. Zlatý řez, ERA21, Česká Televize, Český rozhlas, Lidové noviny, Slow TV, Deník.cz).
Pravidelně vystavuje své výtvarné práce na pomezí terénního výzkumu, konceptuálního umění a urbanismu (vice než 14 samostatných výstav od roku 2006 – např. Galerie Makráč, Off-formát, Altán Klamovka, INI gallery, Ukradená galerie..). Je fascinován přímým přenosem, který považuje za jistou formu teleportace.
V roce 2019 Janovi vychází publikace (s René Tydlitátem) o fenoménu Povětrnostních meteorologických sloupků. V roce 2021 vyšla Janovi v nakladatelství UMPRUM monografie Pohyb tvůrce, věnující se průzkumům území jako formě uměleckého výzkumu.
V současnosti spolupracuje Jan s ateliérem Design for Landscape.

Podobné příspěvky