Platform for Landscape, Architecture and Culture Občanské sdružení z Jablonce nad Nisou
věnující se kultivaci veřejného prostoru města a krajiny
Platform for Landscape, Architecture and Culture Občanské sdružení z Jablonce nad Nisou věnující se kultivaci veřejného prostoru města a krajiny

2011 září: podání námitky ke konceptu ÚP

1. 9. 2011

1. 9. 2011 členové PLACu podali věcně shodnou připomínku ke konceptu územního plánu města Jablonce nad Nisou. Vzhledem k tomu, že počet občanů města, kteří svým podpisem tuto připomínku uplatnili, přesáhl 200, byla použita jako námitka. Na její formulaci se kromě členů PLACu (MgA. Jakuba Chuchlíka, MgA. Idy Čapounové, Mgr. Vladimíra Opatrného) podílel i Ing. arch. Petr Klápště. S její přípravou a distribucí pomohla celá řada přátel.

Zastavování krajiny

Městský úřad Jablonec nad Nisou, Odbor územního a hospodářského rozvoje, Mírové nám 3100/19, 467 51 Jablonec nad Nisou

Věcně shodná připomínka1 ke konceptu územního plánu města Jablonec nad Nisou

My, níže uvedení a podepsaní občané města Jablonec nad Nisou, uplatňujeme v souladu s § 23 a §48 zák. č.183/2006 Sb,. Zákon o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“) tuto připomínku ke konceptu územního plánu města Jablonec nad Nisou:

Nesouhlasíme s tím, aby územní plán:

1. Plýtval penězi daňových poplatníků i cennou volnou krajinou v okolí města kvůli nuceně rozvolněné zástavbě na „zelené louce“, závislé výhradně na automobilové dopravě.

2. Vedl ke ztrátě kontroly města nad pořadím zastavování svého území a tím pravděpodobně k pokračování vylidňování centra.

3. Nutil majitele nově zastavitelných ploch i současně zastavěného území stavět domy, které budou buď plýtvat energií, nebo budou zbytečně drahé.

Z následujících důvodů:

ad 1) Koncept nového územního plánu podporuje vznik závažných problémů satelitní výstavby, se kterými již dlouhodobě bojují americká, evropská, ale i česká města. Přehlíží tak urbanistické a sociologické studie, které na tyto problémy upozorňují.

Volná krajina v podhůří Jizerských hor je jednou z nejvýznamnějších hodnot města. Veřejně přístupné louky a hřebeny, kam je možné jít a odkud je možné vidět město. Promění‐li se tato místa v zastavitelné území, znamená to, že o tuto kvalitu přijdeme.

Jaké kvality namísto volné krajiny přináší městu suburbánní zástavba? Zejména nárůst výdajů městského rozpočtu a více aut na silnicích.

Nové zastavitelné plochy územní plán většinou navrhuje jako SP1 – tedy plochy, kde musí být pozemky větší než 1500 m2 (i kdyby o tak velké zahrady lidé nestáli). Tak velké pozemky znamenají obytnou hustotu 18 až 24 obyvatel na hektar a velmi dlouhé úseky silnice na jeden objekt (a jednu rodinu platící daně). To má jasné důsledky.

Delší silnice znamenají nákladnější údržbu a odklízení sněhu. Všude je daleko, pěšky to trvá do školy či práce příliš dlouho. Autobusy MHD musí jezdit méně často, protože v docházkové vzdálenosti okolo zastávek bydlí málo lidí a jezdily by prázdné. Obyvatelům nezbývá jiná možnost, než se většinou dopravovat autem. Na základě toho vzniká tlak na výstavbu obchvatů a tunelů, které nepřiměřeně zatěžují městský či státní rozpočet a jsou dalším zdrojem konfliktů a problémů při prosazování i provozu.

Jsme přesvědčeni, že koncept územního plánu je v rozporu se smyslem 19. republikové priority Politiky územního rozvoje:

(19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. (Viz také čl. 22 PÚR ČR 2006). Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území.

ad 2) Koncept nového územního plánu neupřednostňuje zástavbu stávajících prázdných prostor před zástavbou volné krajiny.

Jablonec má obrovský potenciál stát se příjemným městem. Jeho silnou stránkou je velkoryse založená urbánní struktura spolu s dostupnou okolní krajinou. Obrovskou slabinou města je dnes nedostatečně využité centrum plné proluk a prázdných budov. V důsledku toho je město po zavření obchodů prázdné, nudné a bez přirozené kontroly obyvatel může být i nebezpečné.

Může za to plošný růst města bez nárůstu počtu obyvatel. Stejné množství lidí na větší ploše znamená menší koncentraci – menší koncentraci peněz a zákazníků pro obchody a služby, menší koncentraci setkání přátel, menší koncentraci úsměvů, vztahů a života.

Město by se mělo snažit o to, aby dokázalo hustotu obyvatel ovlivňovat. Územní plán pro to má nástroje, ale současný koncept je nevyužívá. Uvědomujeme si, že nemůžeme předvídat budoucí vývoj počtu obyvatel města i jejich preference a nezpochybňujeme potřebu rezervních ploch pro obytné stavby. Považujeme ale za nutné, aby si prostřednictvím etapizace, zadávání územních studií a regulačních plánů město ponechalo v rukou alespoň částečnou kontrolu nad hustotou osídlení a kvalitou prostředí.

ad 3) Koncept nového územního plánu ztěžuje naplňování požadavků Evropské směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a odporuje trendu energeticky úsporného stavění.

Podle směrnice 2010/31/EU musí být po roce 2020 všechna nová výstavba stavěna jako budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Pro dosažení tohoto nároku je zásadní poměr povrchu budovy ku objemu, tak, aby při maximálním užitném objemu byl minimální povrch. Rodinný dům o jednom podlaží je proti dvoupodlažnímu předem znevýhodněn, protože při stejném objemu má větší povrch a pro dosažení stejných parametrů musí být více izolován – a to znamená nárůst stavebních nákladů.

Koncept nového územního plánu však vyžaduje v plochách BM1 a SP2 stavbu jednopodlažních objektů, a to i v místech, kde již dnes dvoupodlažní domy stojí.

Proto požadujeme:

Zrušit nově navrhované zastavitelné plochy v lokalitách Proseč, Lukášov a Kokonín a to včetně těch, které jsou na místě územních rezerv platného územního plánu (konkrétně se jedná o plochy SP1.40, SP1.41, SP1.42,

SP1.43, SP2.45, SP2.48, SP2.49, SP2.57, SP2.82 v lokalitě Proseč, plochy SP1.15 a nové části ploch SP2.36, SP2.37, SP2.38, SP2.39 v lokalitě Lukášov a plocha SP1.107 v lokalitě Kokonín).

Zavést etapizaci zastavitelných ploch tak, aby realizace zástavby v nejrozsáhlejších plochách SP2.55, SP2.65 a SP2.71 byla podmíněna zahájením výstavby domů v 60% plochy zastavitelných ploch vymezených v katastrálním území Proseč nad Nisou.

Vymezit území všech zastavitelných ploch v katastrálním území Proseč nad Nisou včetně návaznosti na území mezi těmito plochami k prověření jednou komplexně zadanou územní studií.

Zrušit, až na výjimky (plochy ve 2. a 3. zóně CHKO), požadavky na minimální velikost pozemku a zvýšit koeficient IZP ploch smíšených obytných – příměstských na 25%.

Změnit, až na výjimky (plochy ve 2. a 3. zóně CHKO), plochy BM1 a SP1 na plochy umožňující výškovou hladinu zástavby minimálně 2 nadzemní podlaží + podkroví.

 

Podobné příspěvky